The Who - Behind Blue Eyes
Gloria Gaynor - I Will Survive
Lynyrd Skynyrd - Sweet Home Alabama
Pink Floyd - Another Brick in the Wall, Part 2 (Education)
Beatles - Let It Be
Don McLean - American Pie
Slade - Far Far Away
Queen - We Are the Champions
Led Zeppelin - Stairway to Heaven
ABBA - Dancing Queen
Village People - Y.M.C.A.
Sex Pistols - Anarchy in the UK
neděle 30. října 2011
sobota 20. června 2009
Eurábia: Jen zírám
Přiznání šéfredaktora: Jak jsem přestal věřit oficiální verzi o 11. září
Přiznám se, že jsem teď Eurábii dlouho nečetl, ale tohle mne opravdu překvapilo.
Přiznám se, že jsem teď Eurábii dlouho nečetl, ale tohle mne opravdu překvapilo.
čtvrtek 21. května 2009
The Lie of Apartheid
Pozoruhodný text od bývalého afrikánského příznivce a pozdějšího odpůrce apartheidu v Jihoafrické republice.
středa 6. května 2009
pondělí 9. února 2009
Michal Semín o kampani masmédií
Michal Semín opět napsal zajímavý text. Když si jej člověk srovná s různými Štampachy a Putny, je vidět, že má daleko lepší schopnost popisu situace i mnohem zdravější názory.
pondělí 19. ledna 2009
středa 7. ledna 2009
Ignác Pospíšil je v pozici Václava Klause či Davida Irvinga
Když český prezident Václav Klaus argumentoval u Ústavního soudou ČR proti souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem, muselo mu být předem jasné, že soud rozhodne ve prospěch smlouvy.
Když britský historik David Irving žaloval Deborah Lipstadtovou, muselo mu být předem jasné, že nemá šanci zvítězit.
Když Ignác Pospíšil zahájil arbitráž u Arbitrážního výboru české Wikipedie, muselo mu být předem jasné, že prohraje a většina jeho požadavků bude odmítnuta.
Ani v jednom z výše uvedených případů není podstatné, zda měl dotyčný pravdu či nikoliv, ale to, čím zájmům jdou konkrétní rozhodovací instituce na ruku a jaké názory zastávají.
Přestože si prohry, navzdory siláckým řečem, musel být každý z těchto pánů vědom, tak do toho každý z nich šel. Proč? Chtěli upoutat pozornost a aspoň části veřejnosti představit své názory a dokázat jí, že pravda je na jejich straně. To je zcela legitimní a každému z nich se to více či méně podařilo.
Na druhou stranu každý z nich pak musí počítat s tím, že o nich jejich ideologičtí oponenti budou následně opakovaně tvrdit, že prohra před rozhodovacím orgánem znamená porážku jejich názoru, morální prohru či snad dokonce diskreditaci.
Když britský historik David Irving žaloval Deborah Lipstadtovou, muselo mu být předem jasné, že nemá šanci zvítězit.
Když Ignác Pospíšil zahájil arbitráž u Arbitrážního výboru české Wikipedie, muselo mu být předem jasné, že prohraje a většina jeho požadavků bude odmítnuta.
Ani v jednom z výše uvedených případů není podstatné, zda měl dotyčný pravdu či nikoliv, ale to, čím zájmům jdou konkrétní rozhodovací instituce na ruku a jaké názory zastávají.
Přestože si prohry, navzdory siláckým řečem, musel být každý z těchto pánů vědom, tak do toho každý z nich šel. Proč? Chtěli upoutat pozornost a aspoň části veřejnosti představit své názory a dokázat jí, že pravda je na jejich straně. To je zcela legitimní a každému z nich se to více či méně podařilo.
Na druhou stranu každý z nich pak musí počítat s tím, že o nich jejich ideologičtí oponenti budou následně opakovaně tvrdit, že prohra před rozhodovacím orgánem znamená porážku jejich názoru, morální prohru či snad dokonce diskreditaci.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)